Tyršův "Historický úvod do Schopenhauerovy filozofie" - poznámka

Tyršův „Historický úvod do Schopenhauerovy filosofie“ - poznámka

Tyrš je autorem německy psaného „Historického úvodu do Schopenhauerovy filosofie“ („Historische Einleitung in die Philosophie Arthur Schopenhauers“). Spis vznikl pravděpodobně již v 50. letech, kdy se Tyrš důkladněji zabýval Schopenhauerovou filosofií a kdy současně uvažoval o své habilitaci na pražské univerzitě. Spis zůstal v rukopise, ač podle některých dokladů můžeme usuzovat, že sám Tyrš uvažoval o jeho případném vydání. František Stanislav Zákrejs, podle Renáty Tyršové, „nadhodil Tyršovi, že by bylo snad záhodno spisek vydat tiskem. Nato Tyrš namítl, že  „teprve jako článek v řetězu podobných pojednání by se mu zdál na místě““ (Renáta Tyršová: Miroslav Tyrš, jeho osobnost a dílo. Část I. Český čtenář, Praha, 1932, str. 27). Dále R. Tyršová uvádí: „v hovoru se mnou Tyrš nikdy se nezmínil, že by pomýšlel na vydání této své práce, Zákrejs ovšem se zmiňuje, že roku 1876 o tom uvažoval.“ (tamtéž)

Text se dochoval v Tyršově pozůstalosti ve třech německých rukopisných exemplářích a v českém překladu v podobě strojopisu na jednotlivých volných listech. R. Tyršová zmiňuje všechny tři exempláře německého textu a podle jejího popisu je skutečně možné je bezpečně identifikovat:

„Zachovaly se tři opisy německého textu, různého rukopisu. Jeden z nich je datován 1860, jeden 1864. V tomto je vepsáno mnoho poznámek tužkou, česky, snad měl tento exemplář sloužit za podklad překladu. V rukopise Tyršově se zachoval jediný německý text. V jednom z německých sešitů napsal Tyrš titul vlastním písmem, na jednom je německé znění podpisu škrtnuto a napsáno M. Tyrš. Jeden ze sešitů opsal si snad dr. Neumann, podle drobně vepsaného jeho jména. Je podivno, že všechny opisy jsou v sešitech s obálkou z „mramorovaného“ papíru, skoro stejného.“ (tamtéž, str. 26n)

            Existence českého překladu je taktéž doložena ze zmínky Renáty Tyršové. Podle jejího sdělení se jediný exemplář českého překladu bohužel ztratil. Text si vypůjčil prof. Drtina, který jej sám dále zapůjčil jednomu ze svých studentů. Text se údajně ztratil ve zmatcích mobilizace r. 1914 – to znamená, že nebyl vrácen zpátky R. Tyršové. Není ovšem vyloučeno, že text nevzal úplně za své a že je uložen v některém z archivních fondů.

Později se Tyršovou pozůstalostí zabýval Josef Král, jak vyplývá z dochované korespondence s R. Tyršovou, který taktéž o vydání vybraných textů uvažoval. V dopise ze dne 20. 1. 1931 Josef Král děkuje za zapůjčení rukopisu „Historického úvodu do Schopenhauerovy filosofie“. Jako důvod zapůjčení prof. Král v dopise uvádí: „Abych směl jej vydati jako dokument k dějinám české filosofie i eventuelně s jinými ještě ukázkami z jeho literární pozůstalosti, zejména z jeho poznámek o logice a pak s ukázkami jeho korespondence, pokud se vztahuje k jeho filosofickému úsilí, ...“ K vydání textu „Historického úvodu“ bohužel nedošlo, stejně tak ani k vydání spisu o logice, ani obsažnějších ukázek z korespondence. Dva z Tyršových dopisů Karolině Světné byly později z iniciativy Renáty Tyršové otištěny v časopise Umění v r. 1933 a úryvek dopisu ze dne 18. 10. 1872 byl znovu  publikován v Tyršových  sebraných spisech „O umění“ (sv. II. str. 242n) o rok později. Prvních šest paragrafů „Historického úvodu“ publikoval v r. 1933 Ferdinand Pelikán v Ruchu filosofickém. V poznámce uvádí, že „dílko Tyršovo celé vyjde v českém překladu na podzim nákl. Unie“, k čemuž opět nedošlo. Krátký Pelikánův úryvek zůstává tak dodnes jedinou publikovanou částí Tyršova spisu.

V Tyršové rukopisné pozůstalosti existuje vedle německého textu ve třech zmíněných verzích i strojopisný text českého překladu. Překladatel bohužel není uveden. Bylo by možné  hypoteticky uvažovat, že jde buď o kopii původního překladu, který zmiňuje R. Tyršová, nebo o pozdější překlad pořízený některým ze zájemců o Tyršovo dílo (Drtina, Král)

Další dohledanou verzí českého překladu je text, který je evidován v knihovně Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze pod signaturou X10 (dále jen text „X10“), který je ovšem v současné době v knihovně nedohledatelný. Pravděpodobně došlo k jeho ztrátě v souvislosti se stěhováním knihovny v nedávné minulosti. Vycházím z kopie textu, který jsem před lety z knihovního fondu  pořídil.

Z komparace obou českých překladů je zřejmé, že autorem obou textů je tentýž překladatel, přitom jde o dvě strojopisné verze a nejde jen o prostou kopii původnějšího textu. Text X10 je obsahově v zásadě totožný s českým textem z pozůstalosti. Kdo je skutečným autorem překladu, se však můžeme jen dohadovat.

Ferdinanda Pelikána, jakožto autora překladu publikovaného v Ruchu filosofickém můžeme jako autora překladu X10 a tedy i textu z Tyršovy pozůstalosti s velkou pravděpodobností vyloučit. Bylo by ovšem možné, že Pelikán přeložil text celý v několika verzích a v Ruchu filosofickém uveřejnil jinou verzi, než která se nám dochovala – to je ovšem vzhledem k náročnosti překladatelské práce nepravděpodobné, zvláště, když část textu již byla tiskem vydána a autor tak pokládal tento text za dostačující pro publikování v časopise a tedy i za text na slušné úrovni. Text z pozůstalosti má nadto i jinou dikci, jiný překladatelský rukopis i jiný styl než publikovaný úryvek v Ruchu.  

Vyloučit taktéž můžeme možnost, že by byl autorem překladu sám Miroslav Tyrš. Text je poměrně moderní, zcela stylisticky odlišný od Tyršova způsobu vyjadřování, stejně i volba lexika je oproti Tyršovi značně moderní. Je evidentní, že závěrečná redakce textu je pozdějšího data.

Není tím ovšem zcela vyloučena možnost, že podkladem pro dochovaný překlad v pozůstalosti byl samotný překlad Tyršův, který R. Tyršová pokládá za ztracený. Tyrš podle Zákrejse uvažoval o vydání spisu v r. 1876 -  tedy zřejmě jeho českého překladu. Pokud by tomu tak bylo a Tyršův překlad sloužil skutečně za předlohu, šlo by o překlad značně modernizovaný a Tyršovým překladem spíše jen inspirovaný.

Jedinou doposud publikovaným překladem našeho textu tak zůstával výbor, který uveřejnil Ferdinand Pelikán v časopise Ruch filosofický v r. 1933. Není ovšem uvedeno, ze kterého textu Pelikán vycházel, či zda měl k dispozici již existující český překlad. Tento text uvádím taktéž v plné verzi.  

Uveřejněný text „Historického úvodu do Schopenhauerovy filosofie“ vycházel z českého textu X10 s přihlédnutím k verzi uložené v písemné pozůstalosti.

Nejde zdaleka o kritické vydání, stejně tak, jako jím není dochovaný překlad -  jde spíše o historický dokument k dějinám českého filosofického myšlení, ať již samotnými myšlenkami autora, či překladatelskou prací některého z českých filosofů. Text je v literatuře často zmiňován, přesto zůstával doposud širší badatelské obci prakticky neznámý. Publikovaná verze je první veřejnou publikací celého Tyršova textu.