Recepce filosofie A. Schopenhauera u M. Tyrše

Snahy Miroslava Tyrše na poli teoretického myšlení jsou ve stínu jeho činnosti praktické, sokolské a politické. Pokusím se nastínit z Tyršových myšlenek ty, které vykazují zásadní vliv filosofie A. Schopenhauera a posoudit hloubku této recepce v jeho filosofických, resp. estetických názorech.

Podle J. Bartoše je možné v Tyršově vývoji rozlišovat tři etapy: V první etapě se Tyrš soustředí na svá filosofická studia, zejména na kritické zvládnutí filosofie A. Schopenhauera a připravuje svou habilitaci. Vedle spisu "Einführung in die philosophie A. Schopenhauers" chystá Tyrš sepsání studie o logice "Grundlinien eines Systems der reinen Logik", jak dokládá v pozůstalosti dochovaný soubor poznámek, sloužících zřejmě jako osnova plánované publikace.

Ve druhé etapě Tyrš spoluzakládá tělovýchovnou jednotu Sokol, pracuje pro sokolskou myšlenku teoreticky (Tyrš je autorem českého tělocvičného názvosloví, rozpracovává ideu sokolství apod. ) a je aktivně činný jako funkcionář Sokola a cvičitel. Teoreticky je toto období usměrnováno filosofií Ch. Darwina. V roce 1859 vychází Darwinovo dílo "O vzniku druhů", na které Tyrš bezprostředně reaguje.

Ve třetí etapě převládají studia estetická a uměnovědná. Tyrš podniká několik studijních cest po evropských uměleckých sbírkách, jako kritik výtvarného umění literárně přispívá do Vlčkovy Osvěty (v letech 1873, 1874 a 1879 píše "Rozhledy v umění výtvarném"), do Světozoru, Zlaté Prahy a Národních Listů. U nás je jedním z průkopníků této disciplíny. Do tohoto období spadá i Tyršova habilitace na c. k. české vysoké škole technické (1881), o rok později i na české Filosofické fakultě Karlo - Ferdinandovy univerzity. Řádným profesorem dějin umění byl jmenován v prosinci r. 1883, v souvislosti s tím končí i svou činnost v Sokole začátkem června 1884.

Celý článek ke stažení: